Navigace
Obsah
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci provádí na státním zámku Hrubý Rohozec rozsáhlou reinstalaci interiérů
Státní zámek Hrubý Rohozec byl několik desetiletí znám svou expozicí vývoje šlechtických interiérů od 16. do počátku 20. století. Tato expozice byla z velké části vytvořena zápůjčkami různých předmětů (nábytek, obrazy, porcelán...) z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Zvláště velké pozornosti turistů se na Hrubém Rohozci těšily ukázky historických dámských oděvů; jelikož se však jednalo o velmi choulostivé exponáty a jejich dlouhodobé vystavení vedlo k jejich poškození (např. ztrátě původní barevnosti či tzv. zteření tkaniny), bylo po vzájemné dohodě mezi Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Liberci a Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze rozhodnuto tyto ukázky dobové módy na Hrubém Rohozci nadále již nevystavovat. Veškeré historické šaty a textilní doplňky proto byly z expozice pracovníky muzea odborně deinstalovány a odvezeny zpět do Prahy, kde následovalo jejich odborné očištění a uložení ve speciálních depozitářích.
Vzhledem k této skutečnosti zvážil správce státního zámku Hrubý Rohozec, kterým je Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v Liberci, možnost navrátit interiérům tohoto objektu původní podobu z 1. poloviny 20. století. V průběhu celého roku 2008 proto probíhaly nejen archivní průzkumy, ale také odborná prohlídka původního mobiliáře uloženého po dlouhá desetiletí v depozitářích na Hrubém Rohozci. Následná zjištění vedla k přesvědčení o správnosti tohoto záměru, neboť nejen že se zachovalo 48 unikátních fotografií zámeckých interiérů z roku 1932, ale zároveň se v depozitářích zámku zachovala podstatná část předmětů na těchto fotografiích zachycených.
Autory koncepce obnovy interiérů státního zámku Hrubý Rohozec včetně její následné realizace jsou Bc. Vladimír Tregl a Mgr. Petr Weiss z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci.
Práce na úpravě zámecké expozice začaly již na podzim roku 2008, kdy bylo do původní podoby upraveno tzv. předkaplí. V lednu roku 2009 se pak naplno rozběhly náročné práce na obnově původní funkce některých místností ve druhém patře zámku – zde byly do podoby ze 30. let 20. století upraveny následující prostory: hala nad schodištěm, obě chodby, ložnice hraběnky Augusty Gabriely, ložnice hraběnky Marie Immaculaty, modrý salon, hostinský pokoj a pokoj hraběte Karla Bedřicha. V sobotu 4. dubna 2009 pak byly tyto místnosti zpřístupněny veřejnosti.
V závěru turistické sezóny, konkrétně 5. října 2009, se pak po půlroční odmlce rozběhly další práce na úpravách zámeckých interiérů do původní podoby: v prvním patře procházejí obnovou pracovna, lovecký salon a ložnice hraběte Mikuláše Vladimíra Des Fours Walderode, dále budou zcela nově zpřístupněny salon a ložnice jeho manželky Gabriely Karolíny (doposud tyto dva pokoje sloužily jako depozitáře). Novou podobu rovněž získají chodba a předpokoj prvního patra zámku, přičemž součástí prohlídky zmíněné chodby bude i náhled do místnůstky, která sloužila jako toaleta. Ve druhém patře zámku bude podle dobových fotografií obnovena podoba tzv. klenutého a zeleného pokoje.
Od roku 2010 tak budou mít návštěvníci Hrubého Rohozce takřka kompletní představu o životním stylu, osudech a zálibách bývalých majitelů tohoto zámku v období mezi světovými válkami. Příznivci dřívější expozice ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze však nemusí zoufat, neboť většina vzácných exponátů, které byly v roce 2009 naposledy k vidění na Hrubém Rohozci, bude od roku 2010 vystavena na státním zámku Lemberk.
Při prohlídce zámku Hrubý Rohozec v roce 2010 nově spatříte:
